Plovoucí sání: jak funguje, proč se zanáší a jak poznáte, že čerpadlo nasává kal ode dna

Jak plovoucí sání funguje

Plovoucí sání se skládá ze tří částí: z ohebné sací hadice, z plováku a ze sacího koše se síťkou. Hadice vede od čerpadla nebo od sací přípojky do nádrže. Na jejím konci je koš a plovák, který ho drží kousek pod hladinou.

Je to jednoduchý nápad, který dobře využívá toho, jak se voda v klidné nádrži sama třídí:

• u hladiny se drží lehké nečistoty, pyl a jemný prach ze střechy,
• u dna se usazuje kal, tedy těžší částice, zbytky listí a organická hmota, která se postupně rozkládá,
• mezi nimi je nejčistší voda.

Plovák se pohybuje s hladinou. Když nádrž plníte, sání stoupá, a když z ní čerpáte, klesá. Pořád přitom bere vodu ze stejné vrstvy pod hladinou. Hadice proto musí být ohebná a mít správnou délku. Musí dovolit volný pohyb v celém rozsahu hladiny, ale nesmí být tak dlouhá, aby koš při nízké hladině dosedl na dno.

K tomu potřebuje nádrž ještě klidný přítok. Když voda ze střechy padá přímo do nádrže, rozvíří kal a celé třídění na vrstvy přestane fungovat. Proto se na přítok dává uklidňovací koleno, které vodu přivádí u dna a nasměruje ji nahoru.

Proč se sání zanáší

Plovoucí sání časem přestane pracovat tak, jak má. Většinou za to nemůže jedna velká závada, ale řada drobností, které se pomalu sčítají.

Zanesená síťka. Na sacím koši se usazuje jemný sediment a biofilm, tedy slizká vrstva, která vzniká na každém povrchu dlouho ponořeném ve vodě. Síťka tím postupně ztrácí průchodnost. Čerpadlo pak musí táhnout víc a voda jím proudí pomaleji.

Plovák ztrácí vztlak. Starší nebo poškozený plovák může nasáknout vodou, popraskat nebo obrůst. Pak už sání nedrží pod hladinou a klesá níž, než by mělo, v horším případě až ke dnu.

Hadice ztuhne nebo se zamotá. Hadice, která ztratila pružnost, přestane poslušně sledovat hladinu. Může se zalomit, zachytit o vnitřní vybavení nádrže nebo zůstat zkroucená v poloze, kterou při poslední nízké hladině zaujala.

Kal roste. I když je sání v pořádku, vrstva usazenin na dně postupně přibývá. Hadice, která dřív stačila tak akorát, se při nízké hladině ke kalu dostane mnohem dřív. Jak rychle kal přibývá, záleží hlavně na předfiltraci a na tom, co roste kolem střechy. Víc o tom píšeme v článku o intervalech čištění.

Chybí uklidňovací přítok, nebo je poškozený. Při každém větším dešti se kal zvedne a rozptýlí v celé nádrži. Ani dobře nastavené sání si pak čistou vrstvu nenajde, protože žádná neexistuje.

Kdy hrozí, že čerpadlo nasává kal

Nejrizikovější chvíle je konec delšího sucha. Hladina je nízko, sání klesá spolu s ní a vzdálenost mezi sacím košem a kalem se zmenšuje. Pokud je hadice příliš dlouhá, plovák nefunguje nebo je kalu víc, než by měl být, koš se dostane do usazenin.

Druhá rizikovější chvíle je první silný déšť po suchu. Do téměř prázdné nádrže přiteče najednou hodně vody. Pokud přítok není správně uklidněný, rozvíří dno a několik hodin až dní čerpáte zakalenou vodu, i když je sání na svém místě.

Jak poznáte, že čerpadlo bere vodu ode dna

Do nádrže nevidíte, ale několik signálů je docela spolehlivých:

1. Zákal, který souvisí s hladinou. Voda z kohoutku je čistá, když je nádrž plná, a kalná nebo nahnědlá, když hladina klesne. To je typický příznak sání, které při nízké hladině sahá příliš hluboko.
2. Tmavé částice v jemném filtru. Pokud máte za čerpadlem jemný filtr a najednou se zanáší mnohem rychleji než dřív, nebo v něm vidíte šedý až černý kal, čerpadlo bere vodu z nesprávné vrstvy.
3. Zápach po zkažených vejcích. Kal na dně je bez kyslíku a vzniká v něm sirovodík. Když ho cítíte z vody na výtoku, sání se nejspíš dostalo do usazenin, nebo je jich v nádrži hodně.
4. Kolísá tlak a mění se zvuk čerpadla. Zanesený sací koš klade odpor a čerpadlo se s ním pere. Projeví se to kolísáním tlaku, delším během, hlučností nebo nasáváním vzduchu.
5. Ucpané trysky a usazeniny. Zavlažovací trysky, které se zanášejí, nebo šedý povlak v nádržce splachovače také ukazují, že do rozvodu putuje víc nečistot, než by mělo.

Jeden signál ještě nemusí nic znamenat. Když se ale dva nebo tři sejdou, zvlášť při nízké hladině, stojí za to sání zkontrolovat.

Co můžete zkontrolovat sami a kde přestat

Hodně se dá zjistit bez vstupu do nádrže. Otevřete revizní otvor a podívejte se, jestli je plovák vidět na hladině, nebo jestli se ztratil pod ní. U některých nádrží jde sání vytáhnout za hadici nebo za vodicí lanko přímo z povrchu. Pak můžete síťku opláchnout zahradní hadicí, zkontrolovat, jestli plovák není prasklý a nasáklý, a ověřit, že hadice není zalomená.

Před jakoukoli manipulací se sáním vypněte čerpadlo. Po vrácení sání do nádrže zkontrolujte, že plovák volně plave a hadice se nikde nezachytila.

Do nádrže ale nevstupujte a nenaklánějte se hluboko do šachty. V usazeninách vzniká sirovodík, který se drží právě v uzavřeném prostoru nad hladinou a omráčí i v malé koncentraci. Proč je to tak nebezpečné, popisujeme v samostatném článku o bezpečnosti práce v šachtách. Pokud sání z povrchu nevytáhnete, nechte to na někoho s vybavením pro bezpečný vstup.

Co ukáže diagnostika

Při kamerové diagnostice se díváme na tři věci, které spolu souvisí:

• kde sání skutečně je: jestli plave tam, kde má, a jak blízko se dostane ke dnu,
• v jakém stavu jsou koš, plovák a hadice: zanesení, poškození, ztuhlost,
• kolik je na dně kalu: výšku usazenin změříme kalibrovanou tyčí.

Z toho se dá říct, jestli stačí vyčistit nebo vyměnit sací koš, jestli je potřeba upravit délku hadice, nebo jestli je hlavní problém v množství kalu a nádrž je zralá na vyčištění. Často pomůže i kontrola uklidňovacího přítoku a přítokového filtru, protože právě tam se rozhoduje, kolik nečistot se do nádrže vůbec dostane.

A kolik to stojí?

Záleží na tom, co diagnostika ukáže, jak velká je nádrž a jak se k ní dá dostat. Cenu proto potvrdíme až podle stavu nádrže a přístupu k ní. Do kontaktního formuláře na webu nám napište objem nádrže, adresu, kontakt a krátce popište přístupnost, třeba jak daleko od příjezdové cesty nádrž je a jak velký má revizní otvor. Ozveme se s konkrétní nabídkou.