Jak ověřit, že nádrž netěsní: jednoduchý test poklesu hladiny přes noc a jak číst jeho výsledek

Kdy test dává smysl

Nemusíte ho dělat preventivně každý měsíc. Má smysl, když:

• hladina po suchém týdnu klesla víc, než odpovídá zalévání a splachování,
• nádrž po vydatném dešti nikdy nedosáhne přepadu, přestože by podle velikosti střechy měla,
• u hybridního systému se nápadně často spíná doplňování z vodovodu,
• kupujete dům s dešťovkou a chcete mít představu o stavu nádrže dřív, než podepíšete.

Test nenahradí diagnostiku. Odpoví vám ale na základní otázku, jestli se nádrží vůbec zabývat, nebo hledat příčinu jinde.

Příprava: vypněte všechno, co může s hladinou hýbat

Celý test stojí na tom, že během noci do nádrže nic nepřiteče a nic z ní neodteče, pokud to není únik. Než začnete měřit, projděte si tyhle body:

1. Předpověď počasí. Vyberte noc, kdy nemá pršet. I krátká přeháňka vám výsledek zničí.
2. Čerpadlo. Vypněte ho, nejlépe vytažením ze zásuvky nebo jističem. Nestačí zavřít kohoutek na zahradě. Automatické zavlažování, splachování nebo pračka napojená na dešťovku by čerpadlo v noci klidně spustily.
3. Doplňování z vodovodu. Pokud má systém automatické dopouštění pitnou vodou, zavřete ho. Jinak by únik zakrylo a hladina by se mohla dokonce zvednout.
4. Hladina pod přepadem. Když je nádrž plná až po přepad, část vody přes noc odteče přepadem a vypadá to jako únik. Ideální je začít s hladinou zřetelně pod přepadovým potrubím.
5. Měřicí bod. Najděte si pevný bod, ke kterému budete měřit. Typicky horní hrana revizního hrdla nebo poklopu. Večer i ráno musíte měřit ze stejného místa.

Na displej hladinoměru se nespoléhejte. Ultrazvukové a tlakové snímače mívají toleranci, která je u nočního poklesu větší než samotný rozdíl, který hledáte.

Jak měřit

Do nádrže při tom nelezte a nenaklánějte se do otvoru. Všechno jde udělat zvenku.

Nejjednodušší je dlouhá suchá lať nebo tyč. Spusťte ji svisle revizním otvorem tak, aby se jen dotkla hladiny, nebo ji ponořte a podívejte se, kam sahá mokrá stopa. Na tyči si u pevného bodu udělejte značku fixem nebo páskou. Funguje i svinovací metr se závažím na konci: měříte vzdálenost od hrany hrdla k hladině.

Večer si zapište:

• čas měření,
• vzdálenost od pevného bodu k hladině,
• co jste vypnuli.

Ráno ve stejném místě změřte znovu a zapište čas. Čím delší interval, tím líp. Celá noc od večera do rána je pro většinu domácností rozumné minimum.

Pokud to jde, zopakujte test ještě jednou při jiné výšce hladiny, třeba po dalším dešti, když je nádrž plnější. Jak uvidíte níž, právě porovnání dvou výšek často prozradí nejvíc.

Jak číst výsledek

Hladina se nezměnila

Při dané výšce hladiny nádrž drží vodu. Rozdíl v řádu milimetrů je spíš chyba měření než únik. U uzavřené podzemní nádrže je odpar přes noc zanedbatelný.

Pozor ale na jednu věc: test platí jen pro tu část nádrže, která byla pod vodou. Pokud netěsní spoj nebo prostup potrubí výš, při nízké hladině se to neprojeví. Proto má smysl druhé měření s plnější nádrží.

Hladina klesla

Než začnete podezírat nádrž, vylučte ostatní možnosti:

• Opravdu nic neběželo? Zkontrolujte, jestli čerpadlo zůstalo bez proudu a jestli nemáte ještě jiný odběr, na který jste zapomněli, například druhé čerpadlo nebo napojení na jiný objekt.
• Nebyla hladina u přepadu? Pak část vody mohla odtéct přirozenou cestou.
• Měřili jste ze stejného bodu? Pár centimetrů rozdílu snadno vznikne, když jednou měříte od hrany poklopu a podruhé od hrdla.

Když tohle všechno sedí a hladina přesto klesla, nádrž pravděpodobně netěsní. Užitečné je všimnout si, jak se pokles chová:

• Hladina klesá při plné nádrži, ale od určité výšky se zastaví. Únik bývá zhruba v té výšce, kde se hladina ustálila. Typicky jde o spoj dílců, prostup přítokového nebo přepadového potrubí nebo vstup kabelu.
• Hladina klesá stále, bez ohledu na výšku. Únik bývá níž, u dna nebo ve spodní části stěny. Tady se vyplatí jednat dřív, protože voda podmáčí okolí nádrže.

Hladina stoupla

Když neprší a nic nedopouštíte, a hladina přesto stoupla, do nádrže pravděpodobně proniká podzemní voda. U betonových nádrží se to děje přes trhliny nebo netěsné spoje, hlavně při vysoké hladině spodní vody na jaře nebo po dlouhých deštích. Nádrž tedy taky netěsní, jen opačným směrem. Spolu s podzemní vodou se dovnitř může dostávat jemná zemina a kal, což se časem projeví na zákalu i na rychlejším zanášení.

Co dělat, když test ukáže problém

Test vám řekne, že něco není v pořádku, a přibližně naznačí kde. Konkrétní místo a příčinu ale z povrchu nezjistíte. Na to slouží kamerová diagnostika revizním otvorem. Kamerou projdeme stěny, spoje i prostupy potrubí, změříme výšku kalu a podle toho doporučíme další postup. Kvůli tomu se nádrž nemusí vypouštět.

Svépomocí do nádrže nelezte, ani kvůli „rychlé kontrole" spoje. V usazeninách na dně vzniká sirovodík a vstup do šachty bez měření plynů a zajištění je opravdu nebezpečný. Podrobněji to rozebíráme v článku o bezpečnosti práce v šachtách.

Než nás kontaktujete, připravte si zápis z měření: časy, naměřené hodnoty a výšku hladiny, při které jste test dělali. Hodně to urychlí domluvu, protože podle toho poznáme, na co se při diagnostice zaměřit.

A kolik to bude stát?

Na tohle nejde odpovědět univerzálně. Záleží na velikosti a typu nádrže, na tom, jak se k ní dostaneme, a na tom, co diagnostika ukáže. Cenu proto potvrdíme podle stavu nádrže a přístupu k ní. Do kontaktního formuláře na webu nám napište objem nádrže, adresu, kontakt a jak přístupná nádrž je (kde je revizní otvor, jestli k ní zajede auto, jestli je poklop pod dlažbou). Klidně připojte i výsledek nočního testu. Ozveme se s konkrétním návrhem.